Sledujeme dávku

... Petr Blahoš, 20. 3. 2017 Traceability

Minule jsme si zjednodušeně probrali základní principy vztahu mezi dodavatelem a odběratelem v automotive. Elektronická výroba má dvě drobná specifika:

Výrobce elektroniky je na konci řetězce. Nemontuje polotovary. Nakoupí součástky, osadí desky, případně provede nějakou montáž, a dodá výrobek.
Elektronika do aut se vyrábí v obrovských objemech. Vezměte si jen Toyotu nebo Volkwagen, které vyrobí kolem 10 000 000 aut ročně. Kdybyste měli vyrobit jeden polotovar do každé Toyoty, bude to přes 20 000 denně. Na jednom polotovaru bude několik elektronických součástek. Rezistorů, kondenzátorů diod, LED diod, a dalších. Na nejjednodušších výrobcích jsou to třeba 2-3 součástky, na složitějších i stovky nebo tisíce. Na jednom kotouči bývá 5 000ks. K tomu si přidejme fakt, že se zpravidla nevyrábí jen jeden typ výrobku, a že se vyrábí na několika výrobních linkách.

Ale teď už k vlastní sledovatelnosti. Při velmi hrubém pohledu se ve výrobě dá provádět sledování ve dvou oblastech:

Kteří pracovníci a na kterých pracovištích provedli operace na výrobku.
Jaký materiál (šarže) byla osazena na výrobek.

Druhý pohled: Máme / chceme tyto informace pro výrobní dávku, nebo pro každý vyráběný kus? Pak mluvíme o batch traceability (pro dávku) nebo full traceability (pro každý kus).

Batch Traceability

Pro sledování toho, co se dělo na dávce zpravidla stačí dobře nastavené procesy v ERP systému.

ERP může připravit a vydávat materiál na výrobu dávky / objednávky.
Případně může ERP přijmout informace o tom, jaký materiál se na konkrétní dávku opravdu spotřeboval.
Do ERP se odvádějí počty kusů na odpracovaných operacích, případně čas strávený na operacích na konkrétního pracovníka, případně nějaká kombinace.

Pokud jsou dobře nastavené procesy, můžeme už na základě informací z ERP odpovědět docela přesně na otázky:

Do kterých výrobních dávek šel hledaný materiál.
Kteří pracovníci se podíleli na výrobě konkrétních operací v konkrétní době.

Je tady ale pár bodů, u kterých můžeme narazit. Všechno stojí na správně nastavených procesech. Případná nebezpečí se dají shrnout takto:

Materiál vydaný na jednu dávku se ve skutečnosti spotřebuje na něco jiného.
- Materiál nikdy není přesně. Kotouč s určitým počtem kusů má většinou trochu víc. Nějaký materiál se může poškodit, nebo ztratit (i kvůli technologii). Co se stane se zbytkem? Co se děje, když materiál chybí?
- Ve výrobě běží v jednu dobu víc dávek, které potřebují stejný materiál. Zaručí výroba, že se na objednávku použije právě ten, který na ni ERP vydalo?
Jaký materiál se použije na opravy? ERP zpravidla umožňují zaznamenat materiál navíc. Je ale třeba zajistit správné vykazování.
Nedochází ve výrobě k promíchání různých výrobních dávek jednoho typu výrobku? Pokud se to stane, je možné, že jak materiál, tak práce jsou vykazovány na jinou dávku, než by měly.

Tyto body zpravidla nepopisují chybu jednotlivce, ale systémové nedostatky. Pokud to však firma se sledovatelností myslí vážně, musí se jimi zabývat.

Značení výrobků při Batch Traceability

Mohlo by se zdát, že když pracujeme s dávkami, je značení výrobků zbytečné, protože se stejně nedostaneme na konkrétní odpovědi ohledně konkrétních sériových čísel. Přesto nám značení může přinést jisté výhody, pokud budeme znát ten začátek, to znamená vědět, která sériová čísla patří do které dávky.

Závěr

Dnes jsme si krátce rozebrali sledovatelnost na úrovni výrobní dávky (batch traceability). V příštích dílech se už budeme věnovat sledovatelnosti na úrovni jednotlivých kusů (full traceability), která je o poznání náročnější, ale přináší mnoho možností.